kec

27. dubna 2015 v 18:28

"POŘÁD TU BUDU PRO TEBE"

pamatuju
jak jsem nadávala, když dotknul ses mých vlasů
že lechtá mě dotyk, ale byla jsem ráda
že jsme zase spolu

klidná noc
s tvými rty a tvými stehny
chtěla bych to zpátky moc
klidně chyť zas moje lokny

jak psával jsi že jsem nejlepší
ještě teď mám dopis
pod polštářem schovaný
čekám až se vrátíš

ale ono je to dávno pryč
jen moje srdce se zastavilo
láska, je to hrozný kýč
 

slova

26. dubna 2015 v 20:49
když se řekne nebe
představím si tebe

když se řekne voda
představím si slova
který jsi mi psával
a já je měla ráda

tak proč tu nejsi
a proč to všechno zmizelo
a proč tohle píšu
a proč myslíš na někoho jinýho

tak měj mě rád
já tě mám taky
ráda

láska

21. dubna 2015 v 10:43
Náš vztah je založenej na tom, že si každej den píšeme s kým se podvádíme 
a jaký to bylo, sakra. Co znamená slovo láska?

Láska je pojmenování pro silnou emoci či vztah vyjadřující hluboké osobní zaujetí a náklonnost k subjektu lásky.

Připadám si chtěná asi jako masnej papírovej sáček od svačiny, co se už druhej den válí na mým
nočním stolku. Duševní hygiena. Vymydlila jsem si mozek a důkladně savem vytřela levou
hemisféru. Mám čistý logický uvažování. Nebo ne?
 
 


strach a hnus

5. dubna 2015 v 13:11 | adélka
I když jsem na sebe nechtěla nijak upozorňovat, mám pocit, že se i přesto moje osoba dostala do popředí veřejnýho zájmu, ba dokonce do veřejnýho podvědomí.
Cejtím se tam hrozně. Nechápu, co donutilo můj mozek podat si přihlášku na školu 250 kiláků daleko, když všechno co chci mám tak půl hodiny od sebe. Tam je mi líp, tam se cejtím jak v jiný zemi, víc čile, míň obestředně svatouškovstvím. PROSÍM, BOŽE, AŤ TEN PŘESTUP VYJDE A VEZMOU MĚ JINAM, PROSÍM!
Trochu mi na tom všem vadí, že jsem si za celej rok co jsem tu nenašla žádný skutečný přátele. Nebo aspoň jednoho, kterej by se mnou chodil po výstavách, večer by jsme se flákali po tmavým městě a bylo by nám fajn. Všichni se ke mně tak nějak musí chovat, ale o nikom z nich, se kterejma jsem den co den, vlastně nic nevím. Jací jsou, co je baví, co maj rádi. Vlastně nemám touhu ani snahu to zjišťovat a tak je to myslím i vzájemný.
A moc dobře vím, že se nehodí, abych pořád psala o sobě, doopravdy se za to omlouvám, ale blog se bez toho nemůže obejít, jestli maj být moje články plný a srozumitelný, musím psát co se stalo. A co se děje.

boze dej nam mozky

4. dubna 2015 v 16:57
"Fuj, Adéla, to je ta fetka."
"Víš, že Adéla je fetka?"
"Cože? To mi nějak nejde dohromady, vždyť na základce chodila do knihovny a byla jiná, nemůže bejt fetka!"

Lidi, já je nemam ráda.
Ne, že by bylo všechno úplně špatně. Jen to chování lidí od základu je špatný. Ten velkej a všemocnej šéfík nahoře si ještě mohl dát nějakej čas než vydal tuhle novinku zvanou LIDSTVO.

NEBO BY ASPOŇ MOHL VYDAT ŇÁKEJ NOVEJ "APDEJT"

NESUĎTE, NENÍ TO DOBRÝ.

Kam dál